• Flájský plavební kanál - Slider - obrázek 1
  • Flájský plavební kanál - Slider - obrázek 2
  • Flájský plavební kanál - Slider - obrázek 3
  • Flájský plavební kanál - Slider - obrázek 4
  • Flájský plavební kanál - Slider - obrázek 5

Flájský plavební kanál - Český Jiřetín - přechod na stránku

Flájský plavební kanál - Lesy České republiky - přechod na stránku

Flájský plavební kanál - Domovský historický spolek - přechod na stránku

Historie

Plavbu dřeva dirigovali plavci vyzbrojení tyčemi dlouhými 150 cm zakončenými kovovými háky a bodci. Pohybovali se po stezce vedoucí podél kanálu.

Plavbu dřeva dirigovali plavci vyzbrojení tyčemi dlouhými 150 cm zakončenými kovovými háky a bodci. Pohybovali se po stezce vedoucí podél kanálu.

Flájský plavební kanál, nazývaný také jako "Nový plavební kanál" (z německého "Neugrabenflöße") vznikl, aby zajistil potřebu dřeva pro město Freiberg. Hutě, hamry a doly u saského města Freibergu potřebovaly dostatek dřeva a dřevěného uhlí. Také město vyžadovalo dřevo jak pro své stavby, tak pro topení.

Už v 15. století vyčerpaly freiberské hutě téměř všechny dřevěné zásoby v blízkém i dalekém okolí. Bylo proto nutné vydat se pro potřebné palivo dále do lesnatých hor. Z dříví bylo většinou přímo na místě páleno dřevěné uhlí. To bylo dopravováno v proutěných povozech, tažených koňmi, což při tehdejším stavu cest bylo často obtížné.

S rostoucí vzdáleností hrála přeprava stále větší roli v nákladech, proto se začalo využívat vody řek Weißeritz a Freiberská Mulda jako levného způsobu přepravy. První zpráva o plavení dřeva na řece Muldě pochází z roku 1438. V průběhu let bylo dřevo z údolí řeky Muldy vytěženo a tak musely být zpřístupněny nové zásoby. Lesy na horním toku Flöhy na české straně byly v té době téměř nedotčené a jejich rozsah byl obrovský.

Freiberský lesní správce a pozdější starosta, Siegismund Röligk, který v této oblasti prováděl už v roce 1560 průzkum, přišel s myšlenkou využití vody Flöhy pro umělý kanál vedoucí do řeky Muldy, a to i přes pohoří ležící mezi jejich toky. Podařilo se mu získat pro tuto myšlenku vrchního důlního mistra Martina Planera z Freibergu, který pak mezi lety 1569 a 1574 provedl vyměřování.

Roku 1593 byla s majitelem českého panství, hrabětem z Lobkovic, uzavřena smlouva na 50 let. Pro město Freiberg bylo provedení tak rozsáhlého stavebního projektu pro vysokou nákladnost ale nemožné. Záměru se ujal saský kurfiřt Johann Georg, který pověřil vrchního správce hutí Friedricha Lingkeho sestavením rozpočtu a následně provedením stavby. Stavební práce trvaly pět let a probíhaly mezi lety 1624 a 1629. Plavební kanál začínal ve Flájích a končí po 18,2 km v Clausnitz, kde přechází do Freiberské Muldy, po které bylo dřevo dopravováno dále do Freibergu.

Spád od Flájí ke Steinbergu u Clausnitz činí jeden metr na 1285 metrů (1:1285). Když uvážíme těžký terén od Flájí do Českého Jiřetína, kde se kanál táhne podél svahu Flöhy (Flájského potoka), hnaný částečně i přes skalní stěny, kde musela být zvládnuta nejrůznější vlnění terénu a ostré zatáčky a to vše při velmi přesně vypočteném spádu, musíme obdivovat technickou úroveň a mistrovský výkon stavitelů. Stavební práce byly prováděny horníky, kteří vykonávali odborné řemeslnické práce, na stavbu byli nasazováni také ale trestanci.

Dřevo bylo podle plavebního řádu plaveno v délkách 1,27 m. Před plavením bylo naměřeno a připraveno na složište u Flájí do šráků. S plavením se začínalo na jaře, kdy byl v horských tocích dostatek vody. Doba plavební trvala osm až dvanáct dní, plavební probíhalo za denního světla. V zimním období a v létě, když nebyl dostatek vody, plavební práce utichaly. K plavební správě patřil horní plavební důl u Žebráckého rohu a plavební úřad v Českém Jiřetíně, č. p. 136 (stával napravo od místa, kde je dnes přesunutý dřevěný kostel). Plavební obsluha se starala o hladký průběh plavení.

Plavební mistr vykonával vrchní dohled nad údržbou plavebních stavení, nákupem dřeva, dopravou na složiště a celkový provoz plavení. Plavební štajgr byl zodpovědný za údržbu samotného kanálu. Plavební štajgr měl za úkol dozorovat spouštění dřeva do kanálu. Plavební dělníci pak sledovali plavené dřevo z náspu podél kanálu. Dlouhými bidly zajišťovali, aby nedošlo k uvíznutí plaveného dřeva.

Časem bylo dřevěné uhlí stále více nahrazováno uhlím a koksem. Díky zlepšování dopravních cest, a to přes hřebeny hor, ztrácelo plavení dřeva na významu a od roku 1874 byl provoz na plavebním kanále ukončen.

Z Flájí do Českého Jiřetína, kde je kanál z větší části ještě zachován, probíhá podél něj turistická stezka. Na saské straně jsou zachovány jen části kanálu. Částečně byl kanál lesní správou srovnán se zemí a změněn v cestu. Na zemědělských plochách zmizel kanál téměř úplně.

Na kanál po druhou polovinu 20. století upomínají pouze skromné ukazatele, které existují díky Klubu českých turistů. Právě čeští turisté se už ve třicátých letech 20. století postarali o vznik turistické stezky kolem kanálu z Flájí do Českého Jiřetína. První ucelenou zprávu o kanálu v českém jazyce publikoval litvínovský muzejník a učitel Mgr. Zdeněk Bárta.

Plavební kanál vedoucí z Flájí do německého Clausnitz je svědectvím měřičského a stavitelského umu lidí z Krušných hor z doby Třicetileté války. Proto se už několik let na obou stranách hranice uvažuje, co bude s touto památkou v budoucnu. V roce 2012 byl odstartován projekt částečné opravy a vybudování přeshraniční naučné stezky. Projekt byl završen v létě 2013 otevřením nového hraničního mostu v místě přechodu kanálu přes česko-německou hranici. Vznikla tak nová naučná stezka podél 18 km dlouhého kanálu. Více zde.

Použité zdroje

 

Zdeněk Bárta: Plavební kanál Fláje-Clausnitz v Krušných horách, 1999 - Více zde

Časopis turistů 7.1937, KČST; 1937 - Více zde

G. Müller: Zur Forst- und Wirtschafts-Geschichte des Forstbezirkes Marienberg im Erzgebirge, Tharandter Forstliche Jahrbücher, Bd. 86; 1935

J. Siegel: Veränderung des Waldbildes im östlichen Erzgebirge im Wandel der geschichtlichen Jahrhunderte, Tharandter Forstliche Jahrbücher Bd. 78; 1927

H. Wilsdorf, W. Herrmann, W., K. Löffler: Bergbau - Wald - Flöße, Freiberger Forschungshefte,
Berlin; 1960

J. Winkler: Die Neugrabenflöße zwischen Flöha und der Freiberger Mulde, Mitteilungen des Landesvereines Sächsischer Heimatschutz, Bd. 24, Hft. 1/4; 1935

Von Flöß- und andern Wassergraben. In: Historischer Schauplatz derer natürlichen
Merkwürdigkeiten in dem Meißnischen Ober-Ertzgebirge. Leipzig 1699, S. 196 - více zde

 

Aktuálně

24.4.2016 22:32

Expedice 30.04.2016

Flájský plavební kanál - Moldavská horská dráha - První expedice po trase lanovky Fláje – Moldava (vytýčení nové turistické trasy mezi moldavským nádražím a flájskou přehradou)

První expedice po trase lanovky Fláje – Moldava (vytýčení nové turistické trasy mezi moldavským nádražím a flájskou přehradou).

22.11.2015 21:00

VÁNOČNÍ JÍZDA 27. 12. 2015

Moldavská horská dráha - Vánoční jízda - grafika

Českojiřetínský spolek s partnery Vás zvou na vánoční jízdu po moldavské dráze v rámci Krušnohorských Vánoc města Litvínov. Jízdenky budou v předprodeji od úterý 24. listopadu v prodejních místech uvedených na plakátu.

30.5.2015 21:28

Fláje - květen 2015

Český Jiřetín - Georgendorf - Vysvěcení obnovené sochy na břehu přehrady Fláje - květen 2015 - grafika

Ve starých Flájích se v pátek sešla asi stovka lidí. Členové Českojiřetínského spolku, rodáci z Flájí a Českého Jiřetína, společně se studenty německého jazyka Gymnázia TGM v Litvínově se za hudebního doprovodu teplické konzervatoře účastnili svěcení obnovené sochy českého světce uprostřed původně německé vesnice. Socha svatého Jana Nepomuckého se tam vrátila po 70 letech. O obnovu jedno z posledních zbytků středověké obce Fláje se postaral Českojiřetínský spolek za podpory Nadace Občanského fóra a Česko-německého fondu budoucnosti. Díky podpoře mezivládního česko-německého fondu se téhož dne uskutečnilo také setkání rodáků a studentů, které bylo zasazeno do programu oslav 130. výročí moldavské dráhy. Přednášku k jubileu místní železnice spojující český Most a saský Freiberg, která měla podle předválečných plánů z roku 1914 pokračovat také do Flájí a Českého Jiřetína, pronesl zástupce rechenberského domovského spolku Heinz Lohse v Domě porcelánu s modrou krví v Dubí. Odtud se pak čeští a němečtí účastníci odebrali na Fláje k slavnostnímu odhalení sochy. Autorem obnoveného díla je mostecký akademický sochař Bořivoj Rak. Při setkání se studenty nechyběla malířka Gerlinde Fritsch, autorka novodobých děl v dřevěném kostele v Českém Jiřetíně, či Dr. Manfred Fritsch, bývalý šéf Carl Zeiss AG Jena – světoznámé továrny na výrobu optiky a opto-elektroniky.

Copyright ©: Flájský plavební kanál (2012) :: :: Flájský plavební kanál - Dodo-photo - přechod na stránku Design & code: David Doležal - Dodo-photo :: :: Powered by: Flájský plavební kanál - Redakční systém Agáta - přechod na stránkuR.S. Agáta

Flájský plavební kanál - Facebook - přechod na stránku

Flájský plavební kanál - Novinky - přechod na stránku s RSS kanálem novinek Flájský plavební kanál - Kontakty - přechod na stránku s kontaktním formulářem